Chcete, aby vaše závěrečná práce všem chutnala? Nevařte z vody, ale z kvalitních surovin podle skvělého receptu

26.5.2016 Velice častým problémem závěrečné kvalifikační práce je nesprávné propojení odborného textu s úvahami a názory jejího autora. Jedná se o častý jev týkající se různých odborných článků, diplomek, disertací, bakalářek a jiných rádobyvědeckých prací, které mnohokrát pojednávají o nesmrtelnosti brouka…

Pokud bychom přirovnali závěrečnou práci k pokrmu, kterým chceme pohostit hodnotitele, oponenta, vedoucího práce či případného čtenáře a nechtěli riskovat jejich žaludeční nevolnost, je nutno jej připravit z kvalitních surovin a ingrediencí s pomocí dobrého technologického postupu, čili receptury.

Suroviny a ingredience zastupují v odborném textu základní fakta a skutečnosti, ze kterých potencionální text vychází, ale samozřejmě také odkazy na odbornou literaturu, z které je čerpáno. Tyto suroviny (fakta) mohou mít různý charakter a různou úroveň kvality, která ovlivní celkový dojem z vytvořeného díla.

Kuchařem je autor, který s pomocí receptu vytvoří produkt, jenž má být manou pro případné strávníky. Stejné to musí být i v kvalitním odborném textu. Nesmí mu chybět dobré suroviny, recept i kuchař, který na základě svého umu vše sladí k naprosté dokonalosti ke spokojenosti všech.

Neméně důležitý je úvod a závěr práce, čili příprava a dochucení. Hosta může představovat hodnotitel, kterého jsme si pozvali na ochutnávku našeho výrobku. Kuchařem je autor práce, který spojením ingrediencí a receptury vytvoří dokonalý pokrm. Uvádí svého hosta k tabuli a říká:

„Jsem velice rád, že Vám mohu nabídnout svůj výrobek. Buďte vítán a usedněte prosím ke stolu. Zde si můžete odložit své věci, případně se přezout do domácí obuvi. Záchod je v chodbě po levé straně a koupelna hned vedle něj. Nejdříve si dáme něco ostřejšího pro lepší trávení a hned se vrhneme na první chod.“

Úvod je jakési nalákání hosta na to, co se bude dít dále a s čím vším může při další konzumaci počítat. Závěr práce pak je, že host i hostitel se při loučení na chvíli zastaví ve dveřích a prohodí spolu pár slov: „ Jsem velice rád, že jste přišel na mou ochutnávku a těším se na Vaši příští návštěvu. Doufám, že se Vám u mě líbilo a chutnalo“, povídá hostitel a doufá, že jeho hostu nebude po cestě domů „šoufl“ z toho co mu navařil.

Nepochopení závěrečné práce tkví v tom, že nestačí pouze svého hosta ohromit vynikajícími surovinami (fakty) a zaplácnout je „omáčkou“, nýbrž vcítit se do pocitů konzumenta a pomoci mu v orientaci našeho díla. Aby si po „hostině“ rozepnul knoflík u kalhot, decentně říhl, toužil dát si „šlofíka“ a přemýšlet co to v tom jídle vlastně bylo, že mu to tak chutnalo. /RB/