Neztraťte se ve zvýrazňování

16.05.2017 V odborné práci citujeme často. Abychom svému textu dodali váhu, abychom podložili svá tvrzení, aby čtenáři věděli, o jaké kapacity se opíráme. Odkazy na citace nemusí být jenom pod čarou. Někdy se uvádí v závorce za citovaným textem. Pokud citátem uvozujeme celou kapitolu a tento citát se stává jakýmsi jejím mottem, vypadá pěkně, pokud závorku s autorem necháme na samostatném řádku a zarovnáme ji doprava. Do citace pod čarou nepíšeme vše včetně ISBN, to stačí v seznamu literatury na konci. Důležitý je autor, název, rok vydání a strana. Jak citaci vyznačit? Uvozovky u vozovky. Uvozovkami můžeme šetřit. Musí být zřejmé, kde citovaný text začíná a kde končí. To můžeme vyznačit uvozovkami nebo kurzívou (to je to našikmo položené písmo, které označuje ikona I mezi B a U) a nejčastěji je to obojím najednou, ale vlastně to není nutné. Často pak narazíme na problém, že je v citaci něco vyznačeno uvozovkami nebo náš autor cituje jiného autora, kterého nedokážeme dohledat a nám se na závěr kupí uvozovky.

Důležité je neměnit styl zvýrazňování v jedné diplomové práci. Zvýrazňování děláme i pomocí jiných řezů písma např. bold (česky tučné). Vyznačit jím můžeme slovní spojení a jednotlivá slova. Pro odborné texty to není vhodný řez, protože velmi strhává pozornost a v delším textu působí jako fleky. Celý odstavec vyznačený tučně unavuje. Také svádí k tomu, že okolní text přeskočíme, protože není „důležitý“. Hodí se pro nadpisy, ale ty většinou děláme větším fontem (vícebodovým), takže ani zde nemá opodstatnění.

Podtržení zase zhoršuje čitelnost znaků, které přesahují řádek (odborně: narušuje spodní dotahy písmen). Navíc ho vnímáme jako oddělení jednotlivých celků a tím nás mate, pokud se vyskytuje na několika řádcích pod sebou. Vlastně je jeho použití značně omezené, takže by ho textové editory nemusely nabízet. Nehodí se ani pro nadpisy, které jsou delší než jednoslovné. Jeho použití je lepší se vyhnout. Zafixované ho máme jako vyznačení hypertextového odkazu, ale o tom jsem se zmínila již minule.

A pak tu máme ještě nepochopené prostrkávání. Nejhorší je, když za každé písmeno vložíme mezeru. A je typografický malér. Ve Wordu existuje záložka, na které si mezery mezi písmeny můžeme navolit. Najdeme ji v nabídce: Formát - Písmo - Proložení znaků. Ve druhé řádce zvolíme Mezery - Rozšířené a pak počet bodů. Zúžené mezery nevolte. To bývá dalším typomalérem. /BM/