Studijní strategie vysokoškoláka (jaká je ta vaše?)

26.07.2016 Základní vnitřní motivací studenta je především zájem o zvolený studijní obor, zájem o poznávání, hledání a nacházení či experimentování. Motivem ke studiu může být také úspěch nebo neúspěch související s výkonem při zkouškách či prezentaci svých výsledků. K dosažení cílů student volí takovou strategii, jejíž jádro tvoří převažující činnosti, ke kterým je motivován.

První strategií je ta, jejímž cílem je učení se především pro poznání. Převažuje zde zájem studenta o to, co se učí a projevuje se u něj hlavně motivace vnitřní. Uspokojení mu přináší především to, když se nové informace vztahují k již existujícím znalostem.

Druhou strategii preferuje student učící se účelově pro výsledek. U takového studenta převažuje motivace vnější ve smyslu potřeby snížení neúspěchu či potřeby určité kvalifikace. Student se učí pouze pro to, co je po něm požadováno a jeho studijní aktivita se omezuje jen na mechanické pamětní učení. Cílem strategie třetí je studium pro úspěch. Výrazně zde převažuje výkonová motivace s velkou potřebou úspěchu. Studující se snaží úspěšně plnit zvolené priority, dodržuje stanovené termíny a jeho práce je precizně organizována.

Čtvrtou strategii volí studenti, kteří se učí jakýmkoliv způsobem. Jejich jediným cílem je projít studiem, přičemž hlavním motivem ke studiu je sociální motivace. Většinou uplatňují neuspořádané metody studia a takové postoje k učení a práci, jež bývají mnohdy negativní. Vysokoškolští učitelé očekávají od svých studentů především hluboký zájem o zvolený obor a z toho vyplývající osobní vztah k němu.

Předpokládají studentovu samostatnost při výběru dlouhého seznamu doporučené literatury, tak aby se nehroutili již při pohledu na něj a dokázali si vybrat takové publikace, které oni sami považují za důležité. Za nejvhodnější studijní strategii lze tedy považovat tu, prostřednictvím které se studenti dokážou adaptovat na vysokoškolskou formu studia, osvojit si a zvládnout studijní disciplíny, toto studium dokončit a dosáhnout tak očekávaného, významného životního úspěchu.

Toto ovšem není zadarmo, a pokud je student správně vnitřně motivován ke studiu, bude nakonec nucen rozvíjet některé své vlastnosti a schopnosti jako například přinutit se ke studiu, pamatovat si učivo, samostatně přemýšlet, umět se plynule vyjadřovat, soustředěně vše pozorovat a neustále u sebe vzbuzovat zájem o studium.

Motivy proč se studenti učí, jsou velmi různorodé. Hlavní náplní vysokoškolského studia nelze považovat pouze nabývání vědomostí v teoretické rovině. Někdy je to jen o naplňování potřeby rodičů, ale může se také jednat o čistou radost z učení se, která pramení ze základní potřeby lidské zvídavosti. /RB/