Celá instituce v jednom jediném stánku aneb Trhnem veletrhem?

20.10.2016 „Radujme se tedy, dokavád jsme mladý.“ Že vám to nic neříká? A co studentská hymna? Přihořívá. Gaudeamus - radujme se, je také název veletrhu škol. Vyšších, vysokých i těch nejvyšších. Kde a kdy probíhá, to se dozvíte na webu snadno. Jak to tam ale vypadá a proč byste tam vlastně měli zajít?

Zajít byste měli na jakýkoliv veletrh škol, jste-li studentem závěrečného ročníku střední školy a zatím stále nevíte, kam se dále vrtnout. Ale, i když to víte, neškodí omrknout konkurenci a zjistit, jak se vaše vysněná škola prezentuje veřejnosti. Na veletrhu můžete promluvit s různými zástupci dané instituce, od těch oficiálních, až po ty méně oficiální. Můžete zkrátka hodit řeč se studenty, kteří již byli přijati a odhalili i některé stinné stránky svého vzdělávacího ústavu, které nenajdete na letácích, webovkách nebo je neuslyšíte v reklamních spotech.

Kromě toho, nasbíráte u stánků nespočet více či méně potřebných reklamních předmětů. A některé nabízejí i workshopy, kde si vyzkoušíte například něco ze školní techniky. Osahat si můžete i zajímavé výukové pomůcky (např. rozpůlené modely zubu, krávy či trávicího ústrojí prasete), v hale můžete objevit třeba dostihový trenažér pro žokeje. Dron vám asi do ruky nepůjčí, ale na jednom z veletrhů minidrony po hale létaly a mohli jste si je prohlédnout v akci a zblízka. Na obrazovce jste pak sledovali to, co se dělo na druhé straně haly, kde se dron právě pohyboval.

Jste-li již studentem terciární vzdělávací instituce, a uvažujete-li o přestupu na jinou školu, platí pro vás do puntíku předchozí odstavec. Ale, i když o přestupu na jinou školu neuvažujete, proč se nejít podívat, jak se ta vaše prezentuje potenciálním uchazečům? Má jen stánek plný suchopárných letáčků? Postává jeho osazenstvo nečinně kolem, bez ohledu na to, kolik zájemců je míjí? Nebo se příliš vnucuje každému, kdo se jen na metr přiblíží? Má na ukázku nějaké bakalářské nebo diplomové práce? Nebo se nemá čím chlubit.

Když zjistíte, že vám v tom či onom ohledu vaše alma mater nevyhovuje, poohlédnete se rovnou po jiné. Například takové, kde každému studentovi věnují tablet a po skončení studia si ho může nechat. Nebo ta, co každý měsíc zve odborníky ze zahraničních univerzit? A co třeba škola, kde signál mobilního operátora chytíte leda omylem nebo ve třetím patře u čelního okna na chodbě, kde je rodinná atmosféra, klid a v ročníku maximálně 15 spolužáků? Proti gustu… Nebo se poohlédnete po zahraniční variantě.

Za vaši školu se můžete stát i členem týmu, který ji na veletrhu reprezentuje. To si ho teprve užijete. Ulejete se z výuky, strávíte čas se spolužáky z jiných oborů nebo ročníků a můžete si potykat s odbornými asistenty nebo vedoucím katedry. Sice budete celý den na nohou, ale občerstvení v sekci pro vystavovatele stojí za to. Jen je potřeba přijít dříve, než vznikne velký nával a všechna jídla zmizí. Chutná-li vám něco jiného než větší části populace, pak jděte raději později, kdy jsou volné stolky.

Návštěvu můžeme ještě doporučit věčným studentům nebo těm, co se při zaměstnání nudí či těm, co zaměstnavatel nařídil, aby si doplnili/zvýšili kvalifikaci. Většina škol nabízí i dálkové studium a některé univerzitu třetího věku. Vezměte s sebou i babičku, třeba ji některá nabídka zaujme a přestane vám štrikovat nemožné svetry, které stejně nenosíte.

Na závěr přidáváme důvod, proč si na veletrhu prohlédnout jakékoliv závěrečné práce. Jste-li středoškolák, pak zjistíte, čeho jednou budete schopni a nebo si možná uvědomíte, že toho nikdy schopni nebudete a myšlenku dalšího studia navždy opustíte. Hurá! Neházejte flintu do žita předčasně. Školy vždy ukazují nejlepší z nejlepších a drtivá většina prací, která kdy na škole vznikla, této úrovně nedosahuje. Přesto jejich autoři zdárně dostudovali a vykonávají svá povolání kvalifikovaně./BM/