Dovednosti napříč EU

Vedle úvah na téma vzdělání, školství či školné by jistě neměla zůstat stranou třeba kratší glosa týkající se dovedností, jimiž bychom tak nějak mohli nebo měli „vládnout“ všichni, snažíme-li se uspět v konkurence na trhu znalostí i praktických zkušeností.
Podnětem může posloužit i nedávný průzkum dovedností dospělých, který provedly EU a OECD na území 23 zemí. Přitom se zjistilo, „že každé čtvrté dospělé osobě v Unii chybí základní dovednosti, jako je efektivní používání počítače, a každého pátého omezuje jeho nízká gramotnost a chabé zvládání početních úkonů.“  V tomto průzkumu zaujali čelní místa absolventi vysokých škol z Finska a Nizozemska. Je zřejmé, že min. v rámci zemí EU se akcent právě na podporu aktivit vedoucích ke zlepšování situace bude muset výrazně zvýšit, už právě z důvodů dalšího možného pracovního uplatnění.
Výsledky ukázaly, že už nyní dochází k tomu, že „osoby s nejnižší gramotností jsou oproti zbytku populace dvojnásobně náchylnější k tomu, že skončí jako nezaměstnaní.“   Řešení, se kterým přichází EU, tedy  iniciativa „Otevření systémů vzdělávání“ , týkající se počítačových dovedností, je jen částí kroků vedoucích ke zlepšování situace. Dále k nim patří projekt „Erasmus+“, který se zaměřuje na „gramotnost, numerické schopnosti a řešení úkolů pomocí počítače.“  Mj. se zdůrazňuje, že je potřeba více využívat investic z Evropského sociálního fondu, jenž věnuje část svých prostředků na odbornou přípravu občanů v rámci členských zemí EU.
Jistě stojí za zamyšlení, jak podobné iniciativy účelněji provázat také s aktivitami národních vzdělávacích programů a přístupů. /haas/