…a spali a spali a spali, aneb návod na to, jak neuspat zkušební státnicovou komisi při obhajobě závěrečné práce.

02.06.2016 Obhajoba bakalářské či diplomové práce je velice delikátní záležitostí, kde jsou sociální role všech zúčastněných předem určeny. Ten, kdo si myslí opak, je u prezentace své práce mnohokrát překvapen (většinou nemile) či zaskočen.

Jak tedy zaujmout státnicovou komisi, aby poslední den na akademické půdě neskončil fiaskem? Každý studující, který pracuje na své závěrečné kvalifikační práci, jistě zažil situaci, kdy mu byla položena otázka (např. kamarádem) na čem vlastně „dělá“.

Pakliže student opravdu na něčem „dělá“ a nepodléhá dlouhotrvající prokrastinaci, odpoví asi následovně: „ ty vole, zrovna dělám na diplomce, která je fakt perfektní. Mám cool téma a lítám kolem toho jako blázen, ale výsledek bude fakt stát za to, kámo“. Poté spolu prohodí pár frází o nějakých podrobnostech a přítel mu řekne, že je to opravdu „suprovní“.

Zhruba tímto stylem by měla probíhat obhajoba, i když samozřejmě forma podání bude odlišná. Ne, že by akademici tuto mluvu nestrávili, ale přesto, jedná se o oficiální záležitost. Součástí každé obhajoby bývá také prezentace prostřednictvím software Power Point.

Zaručené uspání komise bude následovat, pokud slajdy mají tuto podobu: úvod (nejlépe s označením, že se jedná např. o diplomovou práci)→osnova→teorie→a nakonec dva kratičké slajdy toho nejdůležitějšího→praktická část a vyhodnocení. Přece překvapit komisi lze hned na počátku prezentace při prvním slajdu např. nějakým obrázkem a v tomto trendu pokračovat (grafy, videa, tabulky a obrázky). Pak je úspěch víc než zaručen.

Student si většinou se svou prací hraje po celou dobu jejího zrodu a bohužel, jak to ve většině případů bývá, nakonec spadne do nudné prezentace teoretických východisek, načež o své práci neřekne zhola nic.

Komisi především zajímá co se studentovi podařilo, co mu vyšlo a jak to popřípadě funguje. Jsou lační slyšet a vidět situace, kdy studentův výzkum vyšel a kdy ne, jsou nedočkaví, až jim předloží grafické znázornění přibližující např. hodnocení uživatelů výsledků práce a statistiky používání.

Očekávají také, že jim bude vysvětleno, v čem student vidí přínos své práce pro svět. Neméně důležité je správné ukončení prezentace, které by mělo být krátké a podložené maximálně jedním slajdem. Efektivní závěr má ilustrovat co je na práci nejzajímavější a nejlepší. Shrnout vše ve třech větách, tak aby závěrem bylo docíleno údivu a takzvaného „spadnutí brad“.

Při prezentaci je důležité myslet na to, že se jedná pouze o prezentaci a obhajobu práce, kterou zná student ze všech lidí na světě nejlépe. Práce, s kterou nejméně rok večer uléhal a ráno vstával. Práce, kterou obhájí zajímavě a bez zbytečných emocí. /RB/