Být mladý není jen devizou

Jde především o to, že, jak uvádějí statistiky, dva mladí lidé ze tří jsou nezaměstnaní, a to bez ohledu na vzdělání. EU, resp. její instituce řeší tuto problematiku v návaznosti např. na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Evropská komise usiluje o finanční podporu politiky zaměstnanosti mladých ve výši až 3 mld. euro z Evropského sociálního fondu. Statistiky EU uvádějí, že bez práce a bez studia je v EU v průměru 13,2 % mladých lidí.  Již delší dobu se totiž ukazuje, že práce, resp. zaměstnání nejde ruku v ruce s tím, zda máte či nemáte vzdělání, a jak vysoko se Vám jej podařilo dovést. Ve hře je podpora hospodářského růstu, který by mohl nastartovat odpovídající aktivity při uplatnění mladých na trhu práce. Na úrovni unijní politiky zaměstnanosti se hovoří o roli a významu investic do výzkumu a do malých a středních podniků. S tím samozřejmě souvisí taktéž ztrácející se důvěra mladých lidí v politiku a význam EU při řešení integrace mladých lidí do společnosti, a to i v souvislosti s hledáním smyslu tzv. evropské identity. Bez zajímavosti jistě není, že podpora tzv. Záruk pro mladé se v eurozóně pohybuje kolem 21 mld. euro .
V návaznosti na výše uvedené skutečnosti v rámci EU je důležité připomenout, že také již např. pražské vysoké a střední školy mohou získat až třímiliardové dotace (střední školy zhruba za dva roky). Např. „Praha dosud nemohla tyto velké peníze na školství čerpat, protože byla zařazena mezi bohaté regiony. A ty, podle pravidel EU, neměly na tento typ dotací nárok, protože Unie podporuje především chudší části kontinentu.“  V tomto smyslu jde o to, jak účinněji provázat trh práce s dosaženým vzděláním a jeho aplikací do praxe již na úrovni vysoké školy a vědeckovýzkumné činnosti, což může být jednou z možností budoucího uplatnění části absolventů. /haas/