Doplňování kvalifikace v rámci celoživotního vzdělávání

17.07.2017 Současné institucionální vzdělávání klade na pedagogy čím dál větší a specifičtější nároky. V rámci inkluzívního zdělávání jsou do běžných tříd základních škol zařazovány i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami.

Vzdělávání těchto žáků společně s žáky v hlavním vzdělávacím proudu, klade na učitele daleko větší nároky. Nezřídka se také můžeme setkat s tím, že samotní pedagogové, přesto, že jsou vysokoškolsky vzdělaní, si v mnoha ohledech nevědí s těmito žáky rady. Nejsou to speciální pedagogové, tudíž neznají, jaké speciálně pedagogické přístupy mají v konkrétních situacích aplikovat. Výuka je pak nekoherentní, mnohdy je negativním způsobem narušeno i třídní klima apod.

Integrační a inkluzívní snahy jsou zcela určitě tou správnou cestou, ale je potřeba také vytvořit adekvátní podmínky, proto, aby se společné vzdělávání dalo efektivně aplikovat. Řešením se zdá být mimo jiné také doplňování speciálně pedagogické kvalifikace v rámci akreditovaného vysokoškolského programu.

Je potřeba, aby nabídka studijních oborů na vysoké škole byla dostatečně pestrá a reflektovala momentální potřeby našeho školství. Jako vhodné řešení se jeví studium v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysokých školách a univerzitách.

Pedagogičtí pracovníci by tak měli možnost kvalitně se vzdělávat tak, aby byli schopni pracovat s dětmi s postižením či handicapem. Ve třídách by tak ubylo situací, které pedagogové neumí řešit a zvýšila by se bezesporu i kvalita vzdělávání na základních školách, ale nejen v nich. /MN/