Jak se cizinci vyrovnávají s českou pracovní realitou II.

04.08.2018 Čeští manažeři obecně mají problém se zpětnou vazbou, kterou chápou jako nepřiměřenou kritiku a útok na vlastní osobu a post. Je pravda, že se práce se zpětnou vazbou v českých školách neučí, ale dobrý manažer by měl být schopen zpětnou vazbu přijmout, prodiskutovat to, co mu bylo řečeno, a buď svůj způsob řízení vysvětlit a přesvědčit ostatní, nebo ustoupit a modifikovat jej, nebo rozhodnout silou a argumentem typu: dokud jsem tu šéf já, tak to půjde po mém.

Je pravda, že zahraniční pracovník je v českém podniku stále novinka, většinou neumí dobře česky, nechápe české prostředí, a je zkrátka cizí element. Bylo by ale dobré, kdybychom dokázali plně využít jeho potenciálu a občas si vyslechnout jeho názory na to, jak funguje podnik, který dobře známe a který třeba funguje tak, jak funguje, už celá desetiletí. Lidé, kteří v podniku dlouho pracují, už nedokážou vidět jeho nedostatky, a zahraniční oči by mohly vidět víc a z jiného úhlu, a prosperitě podniku tak výrazně pomoci.

Cizinci obecně v českých firmách cítí nedostatek respektu a mají pocit, že jsou přezíráni, že o jejich názory není příliš velký zájem, i když byli často najati proto, aby pomohli s pozitivními změnami v podniku. Když se o to pokoušejí, narážejí na hradbu nedůvěry, nezájmu a občas i intrik proti sobě. Cizinci jsou schopni zpracovat studie o tom, jak by firma mohla fungovat podle západního stylu, připraví si prezentaci – často v angličtině – a tou prezentací obvykle jejich zapojení do modifikace řízení podniku končí, protože je český management dále nepustí. Alespoň tak to cizinci ve svých diskusích hodnotí.

Pokud se jejich diskusí účastní nějací Češi, často se jich výše shrnuté hlavní body dotknou, urazí se, a pak je obvykle další diskuse nemožná. Je těžké smířit tyto strany – cizinci mají pocit, že dělají dobře práci, na kterou byli přijati a za kterou jsou placeni, Češi si po detailní analýze uvědomí, že velké změny ve svých podnicích ani tak moc nechtějí, že od cizinců očekávali, že je pochválí za to, jak podniky vedou, a přispějí nějakou malou změnou, rozhodně ne návrhem na zásadní změnu v řízení podniku. Pomohlo by, kdyby si všechny strany uvědomily, co vlastně od sebe čekají ještě předtím, než začnou spolupracovat a podepíšou pracovní smlouvu.

Pokud cizinci překonají první rok práce v českém podniku, začnou si na české prostředí zvykat, obvykle si najdou partnera-partnerku, občas se v Česku usadí, naučí se dobře česky a začnou být jinak respektováni českou komunitou. Velmi často si zvyknou natolik, že jejich zpětná vazba začne být spíše „česká“, a buď se zcela smíří se situací v českém podniku, nebo se stanou manažery či spolumajiteli podniku a začnou změny, o kterých mluvili před rokem dost revolučním tónem, i provádět.