Maturita nebo vysoká škola?

09.05.2016 Jakou hodnotu z hlediska pracovního potenciálu má dnešní maturita?

Přiznejme si, že ve srovnání s lety minulými výrazně nižší. V devadesátých letech minulého století ten, kdo měl maturitu, tak byl pro své okolí řečeno s filmovou nadsázkou Mušketýr. Uplatnění maturantů bylo velmi efektivní a to nejen ve státní sféře, ale také v té soukromé.

Maturant se mohl stát policistou, bez ohledu na to, jak výrazně prostorová byla jeho postava a začínající prodavačka měla obrovský potenciál v tom smyslu, že se z ní brzy mohla stát vedoucí prodejny i přes to, že zvládala početní operace pouze do padesáti. Také absolvování maturitní zkoušky bylo do značné míry jednodušší, nežli je tomu v současnosti.

Učitelé z jiných škol, kteří zasedali v maturitních komisích, mnohdy neměli o problematice příliš „šajn“. Když maturita stačila, proč se trápit ještě několik let na vysoké škole?

Současná edukační realita je v tomto ohledu výrazně odlišná. Mnozí vysokoškoláci let minulých by současnou maturitní zkoušku řečeno vysokoškolskou hantýrkou „nedali“, protože je možná až příliš náročná. Dnešní maturanti by si měli zasloužit uznání svého okolí tak, jako tomu bylo před již zmíněnými lety.

Naproti tomu vysokoškolské studium se zdá být dnes pro každého. Na VŠ a univerzitách ročně studují desítky tisíc studentů, třeba také jen proto, aby měli akademický titul, ale absolutně nemají představ, kam se bude ubírat jejich profesní dráha. Je doba, která by se měla zaměřit na výkon, který je podpořen také znalostmi z vysokoškolského studia. Proč by měly v mateřských školách učit vzdělané učitelky, které jsou v praxi použitelné jako slunečník ve vichřici? Naproti tomu dobrý praktik by měl být natolik profesionálem, aby své učitelské vlohy podpořil kvalitním vzděláním.

Jinými slovy řečeno, společenská poptávka potřebuje schopné a pracovité jedince, kteří však mají vůli učit se novým trendům a metodám. /MN/