Mladí a vzdělání lidé ústy vysokého politika EU

Nejednou už v rámci těchto zamýšlení bylo poukázáno na problematiku vzdělanosti mladých absolventů vysokých škol a jejich uplatnění na trhu práce.
Jako příklad sloužící k dokreslení vážnosti situace také na úrovni zemí EU svědčí nedávné vystoupení Martina Schulze, předsedy Evropského parlamentu na univerzitě v Tartu .
Jedním z aspektů ukazujících tuto nedobrou situaci je např. 5, 7 milionů mladých lidí v Evropě bez pracovního uplatnění, přičemž 1, 5 milionů musí přijmout práci ve velmi nejistých podmínkách, nízkopříjmovou a bez lepších vyhlídek.
Jak uvedl Schulz, řešení je třeba hledat v efektivnější mobilitě pracovní síly napříč Evropou tak, aby nebyly či se nekladly překážky mladým absolventům, pokud se za prací třeba právě v rámci zemí EU vydají. Jejich role je ještě o něco ztíženější, protože to obvykle bývá při hledání jejich prvního zaměstnání a přitom „střetnou se“ s tvrdou sociální realitou, která je pro ně často demotivující. To celkově ovlivňuje další důvěru mladých v demokratický systém a jeho mechanismy.
Schulz se vyjádřil pro zvýšení a zkvalitnění investic do prvního zaměstnávání mladých lidí, na rozdíl do výdajů na sociální kompenzace v případě, že toto zaměstnání prostě člověk nenajde. Vyjádřil se pochvalně právě k postupu Estonska při řešení provázanosti výzkumu, vývoje a investic jako způsobu pro vytváření většího prostoru pro uplatnění mladých.
Přesto je na místě připomenout, zda opravdu se zvažované změny, apely, jak o nich mluví M. Schulz, budou dít jako systém v rámci EU, nebo zůstane u blahých záměrů podle toho, kdo či která politická strana hodlá usednout do vládních křesel a „vypouští“ na nás opět lákavou předvolení rétoriku. /haas/