Přijímací zkoušky nebo SCIO testy?
26.09.2017 Přijímací řízení na vysoké školy je běžnou součástí vzdělávacího systému. Tato řízení mají primárně za úkol zkoumat, zda má uchazeč o studium předpoklady pro to, aby úspěšně absolvoval konkrétní studijní obor. Bývalo v minulosti zvykem, že obsah přijímacích zkoušek odpovídal danému studijnímu oboru, tedy sazeč o studium měl mít určité znalosti a dovednosti, které přímo souvisely s obsahem oboru.
V letech nedávno minulých však spousta vysokých škol přistupuje k tzv. SCIO testům, které jsou jakousi náhradou klasických přijímacích zkoušek. Zda je to cesta správná je asi na delší polemiku, nicméně existují obory lidské činnosti, jež vyžadují konkrétní znalost problematiky či předpoklady pro studium i praxi.
SCIO testy, ač jsou zcela jistě připravovány zodpovědně, v mnoha případech obsahově nekorespondují s obsahem studijního oboru. Jinými slovy vysoká škola se ze SCIO testů dozví, jak je na tom uchazeč například ve všeobecných studijních předpokladech, ale zcela určitě se škola nedozví, zda je tento uchazeč také zdatným jedincem například v tělocviku, výtvarné výchově či hudebce.
Na určité obory, které vyžadují například to, aby student měl určitý talent, je určitě vhodné, zůstat u klasických přijímacích zkoušek, kde uchazeč plní například dovednostní testy apod. Příkladem může být nerudná „budoucí“ paní učitelka mateřské školy, která je poněkud labilní a dětský křik ji může rozžhavit do červena. Nicméně prošla SCIO testy na výbornou a je tedy dle kritérií školy schopna absolvovat studijní obor učitelství pro mateřské školy.
Talentovými zkouškami, potažmo klasickými přijímacími řízeními, také eliminujeme ty uchazeče, kteří studují pouze a jen proto, aby mohli v zaměstnání postoupit na vyšší pozici, k čemuž jim mnohdy stačí vysokoškolský titul z oboru, který není ani v nejmenším příbuzný z náplní jeho zaměstnání. Hypotetická situace: vedoucí dopravy si polepší o dvě platové třídy i v případě, že absolvuje a úspěšně ukončí vysokoškolské studium pedagogiky volného času. /MN/