Proč a jak se píší studijní (vědecké) práce?
Někdy přemýšlím nad tím, proč si vlastně někteří nechávají své studijní texty či práce (vědecké) psát. Na jedné straně může jistě být důvodem časová tíseň, možnost prostě využít placených služeb, aniž by se přitom člověk nějak příliš „unavil“, má-li svému školiteli práci předložit v termínu a na určité úrovni. Na celé věci nevidím nic pohoršujícího, protože je přeci věcí „zákazníka“, jak dalece bude ochoten a schopen ustát úroveň zpracování tématu před těmi, kteří ji mají nějakým odborným hlediskem ocenit a jež má být vyvrcholením jeho studijních aktivit. Na druhé straně i tato záležitost může být předmětem prostě obchodního zájmu.
Z historie prvorepublikové i té novější znám, a také dnes na vlastní zkušenost vím, že prostě vždy jsou ti, co si mohou svá studia zaplatit se vším všudy a jsou i ti, kterým se hodí jistě „něco peněz“ za práci, která jedněm usnadní cestu k získání stupně vzdělání a někomu třeba o něco zlepší finanční situaci. Co mě občas příliš netěší, je fakt, že zákazník někdy podceňuje fakt, že požadavek na zpracování práce je třeba velmi pečlivě zvážit a obeznámit se svými požadavky, nároky také školitele potenciálního zpracovatele. Je to otázka pár vět vložených do např. specifikace práce a dál neponechat zpracování až do finální fáze bez povšimnutí a posléze tzv. zavalit zpracovatele připomínkami od školitele, které někdy překonávají nejen původní zadání práce, ale svědčí i o tom, že téma bývá i zákazníkovi velmi cizí - např. co se týká literatury, požadavky na normu citací apod.
Přimlouvám se proto, že pro lepší i vztahové záležitosti je vhodné sdělit své požadavky co nejotevřeněji, včetně nároků a požadavků školitele. Práce totiž nemůže řešit, resp. vyřešit absenci třeba ne příliš dosud zdařilý vztah školitele a studenta (zákazníka) a vznikají pak některé problémy, kdy je patrné, že se do nich promítá i to, že školitel neměl např. s osobou studenta „tu čest“, práci vnímá spíše s odstupem a jeho připomínky zahrnují příp. i absenci předchozích, žádoucích kontaktů týkajících se studentovi (zákazníkovi) odbornosti.
A osobní zkušenost je o tom, že se tyto věci velmi lehce spravují. Tedy, spíše nikoliv a zbytečně komplikují i snahu práci nastavit co možná nejoptimálněji.
Zkušenost i výzva pro další kontakty na této úrovni. /haas/