Proč školy generují nezaměstnané?
17.7.2015 Proč na úřadech práce končí tolik absolventů?. Hlavní příčiny, které uvádějí zaměstnavatelé, jsou chybějící pracovní návyky, nedostatečná schopnost propojit teoretické znalosti s praktickými dovednostmi a absence tzv. měkkých dovedností (soft skills).
Co chybí absolventům?
Aktuální legislativní prostředí sice školám dalo teoretickou možnost upravovat školní vzdělávací programy podle aktuálních potřeb trhu práce, chybí jim však přesnější informace. Jakákoliv změna shora navíc trvá nejméně pět let. Práce pro středoškoláky je přitom relativně dost. Mnoho středoškoláků však o místo připraví vysokoškoláci, kteří jsou ochotni vykonávat podkvalifikované práce.
V současnosti mají firmy největší zájem o pracovníky v automobilovém, elektrotechnickém a strojírenském průmyslu. Daleko před nimi jsou však informační technologie. Na hodinách informatiky na technických školách, ale i gymnáziích by proto měla místo vysvětlování základních částí počítače, učit tvorba webů či vlastních aplikací. Zaměstnavatelé totiž stále častěji považují za nastupující cizí jazyky právě programovací jazyky. HTML, CSS, Ruby, Javascript, Python - podobné zkratky a názvy již dnes musí ovládat i operátoři CNC. Na jednu pracovní nabídku vhodnou pro absolventa se v průměru hlásí 39 uchazečů, asistenční pozici více než 70 uchazečů, ale při IT pozici se nezřídka stává, že reagují jen dva uchazeči.
Angličtina se již dnes stává téměř podmínkou, znalosti však narážejí na požadavky. Základy angličtiny se vyžadují pouze při 4% pracovních nabídek. 19% uchazečů uvádí, že umí jen základy. 15% uchazečů je automaticky vyloučených ze soutěže o novou práci.
Více soft skills
Zaměstnavatelé již několik let připravují své zaměstnanecké politiky na příchod Generace Y, která se vyznačuje zejména týmovým duchem a perfektním ovládáním technologických hraček, orientací více na sociální vztahy jako na výkon a podobně. Přesto stále většina škol funguje tradičním způsobem, kdy je důraz kladen pouze na předávání vědomostí bez vytváření postojů. Pokud se podíváme na skutečné nároky zaměstnavatelů při absolventských pozicích, požadavek konkrétního vzdělání se objeví pouze v méně než 5% pracovních nabídek. Nejčastějšími požadavky jsou flexibilita, komunikativnost, samostatnost, odpovědnost, praxe, komunikační a prezentační dovednosti, spolehlivost a analytické schopnosti.
Školy a firmy
Nejideálnějším uchazečem pro firmy je absolvent, který ví, proč se rozhodl jít na příslušnou střední či vysokou školu. V takovém případě již nebude potřeba odhalovat skrytý talent. Všech ostatních, kteří mají chuť pracovat, si firmy dovzdělávají podle svých potřeb. Budou však očekávat, že absolvent elektrotechnické školy ví letovat, že kuchař zvládá pracovat pod stresem nebo že zemědělec má zájem o práci se zvířaty. Z pohledu zaměstnavatelů by se školy měly vrátit ke své specializaci a měly by mít vlastní tvář. Jedna škola přece nemůže dostatečně připravit řezníky, kosmetičky, kadeřnice a ještě i techniků a potvrdit svou pozici například hotelovou akademií.
Školy by se měly více otevřít podnikatelskému prostředí, neznamená to však primárně očekávat od firem finanční prostředky, ale nacházet v nich strategického partnera, se kterým vytvoří synergii pomáhající celému svému regionu. Pokud dokáží firmám dodávat zaměstnance, tak zajistí studenty i pro sebe. Rodiče totiž pošlou dítě na tu školu, která je dokáže přesvědčit, že dítěti poskytne budoucnost.