Psaní odborného textu nemusí být nutně jenom o trápení

21.12.2106 Začínající autory od psaní odborného textu odrazuje již jeho náročnost. Tento problém může souviset s nedostatkem praxe, která se ovšem nedá ničím jiným nahradit. Zkrátka, aby se to autor naučil, musí psát hodně. Mnohé obtíže souvisí jen s neznalostí jak psát. Někdy ovšem stačí pouhé nabytí potřebných vědomostí, kterými lze minimalizovat případná budoucí trápení při psaní textu.

Začátky jsou samozřejmě krušné, jelikož nikdo se spisovatelem nenarodil. Budoucí autoři se musí mnoho věcí naučit. Nejedná se pouze o gramatickou správnost textu, zvolení si vhodného stylu či o schopnosti vytvoření poutavého příběhu. Jedou ze zásadních věcí je naučit se orientovat v publikačních zdrojích. Ty mají svá psaná, ale i nepsaná pravidla.

Není ovšem možné, aby zrod jakéhokoliv odborného textu, alespoň trošku nebolel. Bolet musí, pouze jde o to, aby nebolel dlouho než je nutné. Při psaní takového textu často opouštíme svou komfortní zónu a dostáváme se do oblastí, v nichž si nejsme tak úplně jistí. Ústředním bodem psaní je najít jeho smysl. Jestliže autor dojde k tomuto poznání, jeho utrpení bude mnohem menší. Ovšem toto pravidlo neplatí pouze pro psaní, ale i pro život samotný.

Pokud člověku nedává smysl to, co dělá a přesto to dělat musí, nebude to dělat kvalitně. Může se také stát, že i když psaní smysl dává, jeho realizace je přesto velmi bolestivá. Zvláště na začátku a konci psaní. V tomto případě je důležité, aby autor vnímal svou práci, jako něco reálného čím chce něco někomu sdělit. Pokud si hned od začátku není jist smysluplností své práce, tak ať toho radši nechá a jde prodávat například květiny. Co tedy může začínajícímu autorovi alespoň trošku minimalizovat jeho trápení při psaní textu?

Může rámcově napodobovat autory, kteří to umí. Může si přečíst a nastudovat oborové manuály, jak psát. Měl by číst i jiné knihy než manuály, které vytříbí jeho vyjadřování. Musí psát, psát, psát a psát. Že toto nejsou žádné rady? Ale ano, jsou. Avšak ne nutně povedou ke zkvalitnění obsahu psaní, nýbrž ke zlepšení formy a srozumitelnosti textu určitě.

Autoři, kteří nepíší beletrii, ale odborné texty, mají oproti těm prvním jednu velkou výhodu. Pokud jsou za své psaní nějakým způsobem honorováni (stipendium, plat), mají jistotu, že odměna je nemine, ať už je kvalita jejich snažení jakákoliv. Autoři těchto odborných textů nejsou nuceni psát srozumitelně pro lidi a píší častokrát pouze pro „obor“. Zda jejich práci bude někdo číst, je už moc nezajímá. A to je škoda.

I odborný text je možno vytvořit pro širokou veřejnost, stačí jen psát tak, aby nebyl nudný a s co nejnutnějším množstvím odborných výrazů, které mnohdy nejsou srozumitelné ani těm, komu je text adresován. /RB/