ROZDÍL MEZI STUDIEM CHLAPCŮ A DÍVEK NA VŠ

08.01.2016 Přemýšleli jste někdy o tom, zda se účí líp chlapci nebo dívky? Jaké pohlaví má větší studijní výkonost nebo jaké pohlaví si ze studií odnese víc dál do života? A nebo naopak koho univerzity při studiu víc zněvýhodňují? A zda lektoři vysokých škol při jednotlivých zápočtech, zkouškách či dokonce při státních závěrečních zkouškách „nadržují“ spíše chlapcům nebo dívkám? Blíží se nám další zkouškové období a mě nenechalo spát věčné téma ohledně porovnání studia chlapců a dívek na vysokých školách.

Nedávno jsem měl možnost číst na toto zajímavé téma určité studie a věřte, že ženy v řadě industrializovaných společností předstihly muže v počtu absolventů vysokých škol a že studijní výsledky dívek nejenže dosahují úrovně chlapců, ale často je i převyšují, což je doprovázeno rostoucí ekonomickou návratností vzdělání žen a přispívá tak také ke zmenšení (nikoli však odstranění) rozdílů v příjmech.

Rozsáhlý výzkum provedený ve více než šesti desítkách zemí světa také zjistil, že zatímco chlapci se obecně méně věnují domácí přípravě a dosahují ve škole horších výsledků, u dívek je větším problémem nedostatek sebevědomí, zvláště v matematice či ve vědeckých předmětech. Právě z přístupu, chování a sebevědomí pramení odlišnosti ve školních výsledcích a následných kariérních možnostech mezi oběma pohlavími.

Přes tento nepochybně pozitivní trend spočívající v rostoucí ekonomické návratnosti vzdělání žen jsou jednou z aktuálních a nepochybně velmi citlivých otázek, které jsou třeba za zmíňku souvisejí s tímto tématem, právě rozdíly ve výsledcích vzdělávání a jejich příčiny. S tím také souvisí otázka spravedlnosti, nestrannosti a objektivity v hodnocení žáků a žákyň jednotlivými lektory (problém vlivu pohlaví žáka na známkování), někde můžeme narazit také na ostřejší slovo “diskriminace”.

Hodnocení učitelů a lektorů je do značné míry subjektivní, často náchylné k některým formám stereotypizace, což vede k další navazující otázce, zda známky jsou objektivním měřítkem skutečného výkonu a znalostí studentů. Některé stereotypy učitelů jsou přitom považovány za hlavní příčinu rozdílného hodnocení výsledků vzdělávání. Tyto stereotypy,v kombinaci s tezemi, podle nichž učitelé věnují více pozornosti a zpětné vazby chlapcům než dívkám, dlouhodobě posilovaly zajímavé přesvědčení, že dívky jsou v mnoha školních systémech systematicky znevýhodňovány. /T.S./