SCIO testy a přijímací řízení

04.01.2019 Přijímací řízení na vysoké školy se v posledních letech velice progresivně ubírá směrem zjišťování obecných znalostí a dovedností. Co to znamená? Vysoké školy přenechávají zodpovědnost za přijímaní svých studentů na společnostech, které tyto zkoušky vykonávají za ně. Velký objem vysokých škol přešlo k tzv. SCIO testům.

Otázkou je, do jaké míry je tento krok správný a efektivní. Bohužel se toto týká také mnoha pedagogických fakult, kde je mimo všeobecného rozhledu důležitá také stránka odborných předpokladů.

Vezměme si praktický příklad. Na pedagogickou fakultu vysoké školy se přihlásí velice inteligentní dáma, která ve SCIO testech získá vysoké procento bodů. Nicméně tato dáma se hlásí na obor, jehož výstupem je potencionální práce s dětmi předškolního věku. Ač SCIO testy dopadly „na výbornou“, co se týče pozitivního vztahu k dětem, by tato dáma zcela určitě propadla. Nemá ani hudební sluch, v tělocviku vyniká maximálně v šachu a po výtvarné stránce se její kresba podobá právě oněm dětem, se kterými hodlá po studiu pracovat.

Nasnadě je otázka: „Je v tomto ohledu opravdu podstatné, aby měl uchazeč obecný rozhled? Nebo je daleko podstatnější a férovější, aby měl ten samý uchazeč spíše vztah k dětem a předpoklady k tomu, aby byl oborovým specialistou? To druhé bohužel SCIO testy neodhalí. A díky tomuto ne příliš spravedlivému systému přijímacích zkoušek se na vysokou školu nedostane třeba někdo, kdo by byl opravdovým přínosem pro vzdělávání. /MN/