Strasti studentů cizího jazyka
07.03.2017 Každý jednotlivý obor na vysoké škole s sebou nese rozdílné povinnosti. Proto se od sebe odlišují i způsoby studia a s ním spojené strasti. Studiem cizího jazyka jsme si tak nějak asi prošli všichni, minimálně na základní a střední škole. Když si ale zvolíte cizí jazyk jako předmět studia na VŠ, a tím tedy také jako vaši budoucí profesi, musíte počítat s tím, že se toto studium od ostatních oborů v mnoha věcech liší.
Samozřejmě nejmarkantnějším rozdílem je fakt, že studium neprobíhá ve vašem rodném jazyce. Zvolíte-li si tedy studium například Germanistiky, budou veškeré přednášky, semináře a úkoly v němčině. Také komunikace s vyučujícími, ať už mailem či osobně, probíhá většinou v daném jazyce. Na jazykových ústavech jsou profesoři jak česky mluvící, tak rodilí mluvčí.
S rodilými mluvčími vám nic jiného nezbývá a čeští profesoři se většinou snaží své studenty donutit k tomu, aby v daném jazyce mluvili co nejvíc, tudíž také preferují komunikaci v něm. Také veškeré studijní materiály, skripta a instrukce jsou v němčině. Bohužel nejsou přijímací zkoušky na obory v cizím jazyce na některých českých univerzitách příliš náročné, přesto že předpokladem pro přijetí ke studiu by měla být minimálně jazyková úroveň B2. Stává se pak, že jsou přijati studenti, kteří již v prvním ročníku studium ani komunikaci s profesory nezvládají, v hodinách téměř nerozumí a největší čas při práci se studijními materiály věnují překladu. Je tedy obvyklým jevem, že se k závěrečné zkoušce dostane méně než půlka z původního počtu studentů.
Dalším rozdílem je bakalářská práce, kterou píšete samozřejmě také v daném cizím jazyce. I když ve třetím ročníku ovládáte jazyk pravděpodobně téměř perfektně, je dobré si nechat udělat závěrečnou jazykovou korekturu od rodilého mluvčího. Jak se říká, i mistr tesař se někdy utne, takhle budete mít jistotu, že ve vaší práci nebudou nalezeny zbytečné chyby z nepozornosti.
Jak už nejspíš tušíte, taktéž obhajoba bakalářské práce a celý průběh Státní závěrečné zkoušky probíhá v onom cizím jazyce. Student tak prochází „double stresem“, protože se vedle teoretické a odborné stránky, ze které je právě zkoušen, musí soustředit také na stránku jazykovou.
Poněkud vtipnější nástrahou studentů jazykových oborů je tzv. multilingualismus. Tímto jevem jsou typičtí zejména studenti dvouoborových kombinací. Pokud totiž studujete dvojobor Germanistika – Anglistika, stává se, že vám jeden jazyk skáče do druhého, potažmo pak ještě do češtiny. Okolí se pak může potrhat smíchy, když si nemůžete vzpomenout na nějaké slovo v češtině, ale německy a anglicky ho vysypete z rukávu okamžite. /KJ/