Tajemství mentálních map

13.01.2017 Každý dobrý stavitel ví, že rám stavby uchovává její celistvost. Každý dobrý fotograf ovládá umění zachycovat kompozici obrázků uspořádaných v rámečku, neboť právě ten vytváří vizuální sdělení tam, kde by bez orámování bylo vidět pouze nepřehlednou změť. Obě zmíněné metafory osvětlují klíčový rys rámce myšlení. Tento rámec ovšem myšlenky pouze uspořádává, myšlením ale není. Je pouhým vodítkem, nikoliv předpisem.

Tvorba mentální mapy člověku pomůže přemýšlet o tom, co ví, ale také o tom, co nezná. Je velice užitečným nástrojem, či lépe řečeno průvodcem, který jedinci ukáže, kde se nachází a kam se chce dostat. Dokáže jasně zviditelnit myšlení o prostoru a místě člověka v něm. Těchto myšlenkových map v sobě nosíme nepřeberné množství. Mohou být ve formě obrazů nebo symbolů vzájemně se kombinujících.

Jsou často složeny ze slov, pojmů či myšlenek. Mnozí těchto mentálních map užívají jako mocného nástroje v procesu učení se. Lidé je většinou znají pod rozmanitými názvy jako například kognitivní mapy, pojmové mapy, sémantické mapy, slovní předivo, síťové znázornění, shlukové uspořádání, mapy mysli, strukturované přehledy či grafické znázornění.

K čemu jsou tyto mentální mapy pro studium dobré? Paměť je z velké části procesem vytváření spojů, vazeb a asociací mezi novou informací a již existujícími znalostmi. Značnou měrou závisí na klíčových pojmech a slovech, jsou-li správně zapamatovány, transformujících se z paměti krátkodobé do paměti dlouhodobé. Propojováním nových informací s těmi, které již známe, dochází k novým formám porozumění. Jestliže nedokážeme rozpoznat klíčová slova a nevytvořili jsme si struktury chápání, je naše paměť pouze útržkovitá a nové informace jsou tudíž nepochopitelné. Nebyla vytvořena užitečná mapa.

Stejně jako na starodávných mapách, jsou i v našem chápání oblasti bílých míst. Ovšem naše mysl disponuje určitým pevným základem poznání, které můžeme využít prostřednictvím čísel, slov či vyobrazení a zmapováním výrazů odpovídajícím pojmům. Proč výrazů, a nikoliv vět? Pokud vzpomínáme na určitou informaci, málokdy postupujeme doslovně a v paměti si nevybavujeme všechno slovo od slova, čemu jsme se naučili.

Vzpomínáme si pouze na klíčové myšlenky, představy nebo slova a z vybavených výrazů dokážeme zrekonstruovat celistvou myšlenky. Anglický prozaik E. M. Forster řekl: „Pouze spojujte“. Nacházení nových souvislostí je způsob, jak si vytváříme chápání světa, stejně jako chápání nového učiva.

Tvorba mentální mapy může být velmi užitečnou pomůckou pro paměť. Prostřednictvím map je možno své myšlenky přehledně uspořádat stejně, jako když uklízíte svůj pracovní stůl. A nejenom to. S pomocí abstraktního grafického znázornění myšlenek dokážete své myšlení vyjadřovat v názorné podobě a využívat jako významnou podporu v procesu učení se v mnoha nečekaných situacích. /RB/