Úvahy na „téma věčné a nevděčné: školné (1.)

Když Vám někdo řekne, že je „něco“ tzv. bezplatné? Co si pomyslíte? Osobně přemýšlím, zda je toto vůbec možné, resp. je-li to jen „vtip“, pak v podmínkách tohoto světa, se všemi jeho vymoženostmi i „zvrácenostmi“, budiž mu, nám přáno. Ale… Uvažujme realisticky a nedělejme ukvapené závěry. A to ani v případě školného, kterým se u nás „děsíme“ už několik let. A není to jen věcí politických stran a jejich volebních programů, o nichž, jak nám z těchto stran často zaznívá, ony samy tvrdí, že je nikdo, tzn. z nás, občanů, vlastně nečte. A proto (raději) nahlédněme do některých z nich – ODS - ve svém volebním programu pro předčasné volby 2013 hovoří o „Výhodných studijních půjčkách. Zavedeme výhodné studijní půjčky, umožňující studovat každému a  splatné až po ukončení studia.“ Dále o „Studijním spoření. …., které sníží náklady studentů v průběhu studia.“ A také „Fond pro vynikající studenty. … české studenty na špičkových zahraničních univerzitách. Pomůže jim hradit školné a část životních nákladů.“ To ve stručnosti. Aspirující na post vládní strany – ČSSD – vystupuje na první pohled „radikálněji“, přesto opatrně, když říká: „Školné nepřipustíme. Garantujeme bezplatné vysokoškolské vzdělání na veřejných a státních vysokých školách.“ Ani ČSSD, byť je velmi pravděpodobné, že bude vládní stranou po letošních volbách, by nás tak jednoduše neměla přesvědčit, že vzdělání populace nebude „bezplatné“. Tvrdit to, je velmi naivní, možná manipulativní až nezodpovědné. Otázkou k řešení však může být, jak toto finanční zatížení rozložíme v režimu státních, veřejných a soukromých prostředků. A zda se státu vyplatí více zadlužení (mladí) absolventi VŠ nebo spíše ti, co mohou investice do vzdělání vracet poté, co získají odpovídající pracovní uplatnění a vytvořenými hodnotami vložené náklady budou vlastně splácet?!
O přístupech některých dalších stran tzv. zleva a zprava v dalším pokračování. /haas/