Úvahy na „téma věčné a nevděčné: školné (2.)

Jak už bylo napsáno v předchozím (mini-) díle uvedeného tématu, před volbami sílí, resp. slábnou tendence pojmenovat problematiku vážící také oblast vzdělávání – zejména na úrovni financování – jako školné. Ve druhém díle uvedeme další politické subjekty, potenciálně úspěšné v blížících se předčasných volbách, tedy s možností po volbách se podílet na utváření legislativního prostředí, včetně tématu o „školném“. Jedním z těchto subjektů je také TOP 09, donedávna také vládní, středopravá strana, která do voleb vstupuje se vzletným „Vzdělání je klíčem k budoucnosti“.  Je tak trochu s podivem, že tato strana, která jinak vážně uvažovala o školném, najednou ve víru atmosféry ve veřejnosti směrem k pravici volá: „Otevřeme diskusi o roli státu v oblasti vzdělávání…“.  Tedy, ne že by takové debaty nebylo třeba! Můžeme se ale ptát, pročpak až nyní? Změnilo se „něco“ v přístupech této strany? Co tedy navrhuje TOP 09? Ve vztahu k vysokým školám zmiňuje: „Budeme motivovat pedagogy pro užší spolupráci s praxí. Připravíme zákon o finanční podpoře vysokoškoláků. Finanční spoluúčast studentů by měla být v kompetenci vysokých škol.“  Není nad liberální jasnozřivost, „žehnanou“ politickými stranami zvláště těsně před volbami.
Nyní se pootočíme poněkud více doleva, abychom zaznamenali také programovou dílnu KSČM. Ta je jinak dlouhodobě konzistentní v odmítání školného. Ve svém programu pro volby do PS 2013 sděluje jasně: „Odmítnutí školného ve všech podobách při řádném průběhu studia.“  Tzn. školné ne. Jen mě poněkud za uši tahá sémantika onoho vyjádření. Můžeme tedy z pohledu přístupu KSČM nějak uvažovat o „školném“ (nebo jeho jiné formě?) při „neřádném průběhu studia“? Ale to se ani tak neuvažuje o školném, protože jeho smysl by se vztahoval na pravidelný studijní režim, obecně. Již nyní věřím, že volby téma nevyřeší, jen odsunou. /haas/